Mendel festival 2026 odstartuje ve Vražném, rodišti Gregora Johanna Mendela. Právě zde se veřejnosti poprvé představí Cesta hrášku – originální nafukovací balón ve tvaru hrášku, který se během festivalového týdne vydá na symbolickou cestu po místech spojených s Mendelovým odkazem.
Program
Sunday 12. 7.
Tuesday 14. 7.
Nafukovací balón ve tvaru hrášku dorazí na Mendlovo náměstí, kde připomene osobnost Gregora Johanna Mendela a pozve veřejnost na program Mendel festivalu 2026.
Wednesday 15. 7.
Další zastávkou Cesty hrášku bude Univerzitní kampus Bohunice. Symbolický hrášek propojí místa, kde dnes vzniká špičkový vědecký výzkum navazující na Mendelův odkaz.
Friday 17. 7.
Saturday 18. 7.
Zveme děti ve věku přibližně od 7 do 12 let na zábavný workshop, během něhož si vyzkoušejí některé z činností archiváře v praxi – například luštění textu psaného kurentem, pokusí se správně složit archivní karton nebo se podepíšou husím brkem. Za splnění připravených úkolů na ně bude čekat drobná odměna. Pro nejmenší návštěvníky budou připraveny omalovánky s historickou tematikou, na své si přijdou také dospělí, kteří si budou moci vyzkoušet psaní na psacím stroji. K dispozici budou také doprovodné dílničky, ze kterých si odnesete vlastnoručně vyrobený sešitek.
Komentované prohlídky archivu v 10:00, 13:00, 14:00, 15:00 – povinná registrace (1 prohlídka – max. 20 osob, délka prohlídky: cca 60 minut)
Prohlídka návštěvníkům představí výstavní prostory, studovnu, administrativní zázemí, digitalizační pracoviště, pohled do depozitáře i střešní zahradu s jedinečným výhledem na Brno a jeho okolí. Součástí prohlídky je také výstup do několika pater po proskleném schodišti.
Palachovo náměstí 723/1, 62500 Brno – Starý Lískovec, Česko (mapa)
Registrace: Mendel festival 2026 Moravský zemský archiv – Vyplnit formulář
Komentované prohlídky RECETOX PřF MU se konají v časech: 11:00, 12:00, 13:00.
Kamenice 753/5, 62500 Brno – Bohunice, Česko (mapa)
Registrace: Mendel festival 18.7. 2026 RECETOX PřF MU – Vyplnit formulář
Komentované prohlídky v Anatomickém muzeum LF MU se konají v časech: 12:00, 12:30, 13:00, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00, 15:30.
Kamenice 126/3, 62500 Brno – Bohunice, Česko (mapa)
Registrace: Mendel festival 18.7. 2026 Anatomické muzeum LF MU – Vyplnit formulář
Komentované prohlídky Simulačního centra LF MU (SIMU) se konají v časech: 12:00, 13:00, 14:00, 15:00.
Kamenice 3, 625 00 Brno-Bohunice (mapa)
Registrace: Mendel festival 18.7. 2026 SIMU LF MU – Vyplnit formulář
Komentované prohlídky sdílené laboratoře multimodálního a funkčního zobrazování mozku se konají v časech: 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00.
Kamenice 753/5, 62500 Brno – Bohunice, Česko (mapa)
Přijďte si zasoutěžit, pobavit se a vyhrát skvělé ceny. Na nejlepší čekají vstupenky do Aqualandu Moravia, Zoo Brno nebo NZOO Bojnice na Slovensku.
Nutná registrace: Mendel festival 2026 Kvíz (nejen) o trusu – Vyplnit formulář
doc. RNDr. Vladimír Frišták, PhD., Trnavská univerzita v Trnave
Přednáška vysvětluje, jak nám může pomoci „biouhlí“ – speciální materiál, který vzniká zpracováním biologického odpadu. Dozvíte se, jak pomáhá zadržovat vodu v krajině, čistit půdu a bojovat s klimatickou změnou. Navíc představíme unikátní projekt, který ukáže, jak se dá pro tyto účely bezpečně a ekologicky využít i trus exotických zvířat ze zoologických zahrad.
prof. RNDr. Roman Maršálek, Ph.D., Ostravská univerzita
Co mají společného velbloud, zoologická zahrada, čistá voda a moderní energetika? Možná více, než byste čekali. V přednášce se podíváme na to, jak lze zvířecí trus proměnit pomocí moderních technologií na cennou surovinu. Ukážeme si, jak z něj vznikají materiály vhodné pro výrobu energie i speciální uhlíkaté adsorbenty, které dokážou odstraňovat znečišťující látky z vody. Přijďte zjistit, proč může být to, co běžně považujeme za odpad, jedním z překvapivých zdrojů udržitelné budoucnosti.
Bc. Nina Mokrá, NZOO Bojnice
RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D., PřF MU
Ačkoli jsou borrelie známé především svým charakteristickým spirálním tvarem, dokážou na změny prostředí reagovat překvapivou proměnlivostí. V přednášce nahlédneme do světa jejich atypických forem, které mohou představovat jeden z klíčů k pochopení dosud nevyřešených otázek lymeské boreliózy. V Česku každoročně onemocní tisíce lidí a jen v roce 2025 bylo hlášeno více než 11 000 případů tohoto onemocnění. Jaké strategie těmto bakteriím pomáhají přežívat a proč atypické formy stále více přitahují pozornost vědců?
Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR
Od trusu k rodokmenu aneb jak odhalit tajemství života neviditelného rysa Jak lze spočítat zvíře, které většina lidí nikdy nespatří? A co všechno o něm může prozradit obyčejný chlup nebo trus nalezený v lese? Vydejte se na detektivní výpravu do světa moderní genetiky a poznejte, jak vědci pomocí DNA odkrývají život rysa ostrovida – naší největší kočkovité šelmy.
Mgr. Jana Fialová Kučerová, Ph.D., Společnost pro genetickou genealogii, z. s.
Spojování rodových linií emigrantů je dnes možné díky genetice. A jako vždy, na začátku stojí příběh.
prof. MUDr. Milan Macek, DrSc., FN Motol a Homolka, UK
Přednáška Vám představí, jak umělá inteligence pomáhá lékařům rychleji a přesněji analyzovat lidské geny a propojovat je s dalšími lékařskými nálezy pro lepší diagnostiku nemocí. Zároveň však upozorňuje na rizika, jako je ochrana citlivých dat nebo chyby AI, a proto doporučuje zavádět tyto technologie opatrně a vždy pod přísným dohledem lidských odborníků.
MUDr. Petr Smejkal, IKEM
Žijeme v propojeném světě, kde se viry i dezinformace šíří rychlostí kliknutí. Moderní medicína sice dokáže na globální hrozby reagovat rekordně rychlým vývojem účinných vakcín, lidstvo však čelí nové epidemii – epidemii nedůvěry. Přednáška nabídne globální pohled na aktuální vývoj infekčních nemocí a analyzuje hlubší příčiny toho, proč společnost často vnímá rizika očkování citlivěji než rizika samotných chorob. Jakou roli v tomto paradoxu hraje ztráta historické paměti, psychologie strachu a proměna komunikace ve 21. století? Jak může vědecká komunita obnovit důvěru veřejnosti, abychom dokázali čelit budoucím globálním výzvám? A jak je třeba transformovat české zdravotnictví, aby ustálo výzvy 21. století, a to nejen infekční, ale hlavně civilizační?