Píše se rok 1865, v Americe se chýlí ke konci občanská válka, čtenáři se poprvé setkávají s Alenkou v říši divů a formulují se zákony týkající se elektromagnetického pole. Tento rok se však nesmazatelně zapíše do dějin především díky dvoudílné přednášce, která bude později považována za základní stavební kámen pro rozvoj klasické genetiky. Na této přednášce odprezentoval Gregor Johann Mendel zákony dědičnosti, jež byly výsledkem téměř desetiletého systematického bádání. Trvalo ale ještě bezmála půl století, než se těmto objevům dostalo náležité pozornosti.
Přenesme se spolu na území dnešní České republiky, konkrétně do 8. února a 8. března 1865, kdy talentovaný pedagog Gregor Johann Mendel předkládá před členy Přírodovědného spolku v Brně závěry své několikaleté výzkumné činnosti. Dvoudílná přednáška se odehrává na tehdejší reálce na Jánské ulici v Brně. Na základě pokusů s křížením hrachu setého se Mendelovi podařilo definovat obecně platné principy dědičnosti, které se později ukáží jako aplikovatelné nejen na rostliny, ale i na všechny živočichy a to včetně člověka. Mendelovi se to navíc povedlo 35 let předtím, než byl objeven nositel genetické informace – chromozom.
Až do doby Mendelových pokusů se věřilo, že křížením vznikají potomci, kteří získávají smíšené znaky od obou rodičů. Mendel však svým bádáním dokázal, že tomu tak není a potomci dědí od rodičů pouze jednotlivé znaky. Ty se vzájemně nemísí, ale zůstávají samostatné a nezávislé. Pokud například vezmeme hrách a zvolíme si jednoho rodiče s dlouhým a druhého s krátkým stonkem, jejich potomci budou mít vždy také buď dlouhý, nebo krátký stonek, a nikoliv stonek průměrné délky.
Mendel však nebyl první vědec, který se pokusy a popisem křížení rostlin zabýval. Proč se tedy právě jeho práce nakonec stala základem pro vývoj genetiky? Kromě toho, že byl Mendel skvělý pozorovatel a měl vřelý vztah k sadařství a zemědělství, podařilo se mu poznatky z oblasti biologie propojit s matematikou a kombinatorikou, což byl v té době naprosto přelomový způsob uvažování. Díky znalostem statistiky také na rozdíl od svých předchůdců pochopil, že klíčem k úspěchu není zkoumat velké množství znaků na malém počtu rostlin, a naopak si stanovil pouze sedm základních znaků, které dále zkoumal. Mendel zahájil experimenty s křížením rostlin v roce 1856 a během následujících osmi let zvládl otestovat své hypotézy na 27 tisících rostlinách. Další dva roky se pak věnoval analýze získaných dat.
Své závěry zveřejnil v roce 1865 na zmíněné přednášce. V její první části vysvětlil volbu pokusných rostlin a chronologii pokusů. Hodnotil také jak se vyvíjela povaha kříženců a jejich dalších generací. Druhá část přednášky byla zaměřena na prokazování přenosu znaků prostřednictvím pohlavních buněk. Přepis těchto dvou přednášek vydal v roce 1866 pod názvem Pokusy s rostlinnými hybridy.
I přesto, že vyšly pozitivní recenze obou přednášek v novinách, musel Mendel čelit zpochybňování svých zjištění. Naštěstí jeho práce otištěna ve sborníku a díky tomu se dostala i k vědcům v zahraniční, kteří později výsledky jeho práce potvrdili. Samotný Mendel se však tohoto uznání nedočkal, ke „znovuobjevení“ jeho díla totiž došlo až počátkem 20. století, tedy téměř dvacet let po jeho smrti. Za lehkou ironii lze považovat i nález obálky se zmíněnou Mendelovou prací v pozůstalosti Charlese Darwina, ta však zůstala neotevřená. Můžeme tedy jen odhadovat, jaký vliv by mohlo mít seznámení Darwina s Mendelovými objevy na jeho další působení na poli evoluční biologie.
Ačkoliv Mendel za svou výzkumnou činnost nebyl za svého života oceněn, nezahořkl a dále se věnoval přírodním vědám, bádal a věřil svým objevům, což dokládá i jeho dnes slavný citát: „Můj čas přijde“. Jedním z důkazů, že se jeho slova bezesporu naplnila, je i prohlášení vědců z britské Royal Society, kteří jej považují za osobu stejného formátu jako je Darwin, Newton či Einstein.
Zdroje:
Orel, V. (2003). Gregor Mendel a počátky genetiky. Academia.
Dostál, O., Jarkovská, M., & Vránová, D. ([2011]). Gregor Johann Mendel – člověk, opat a vědec. Masarykova univerzita.
Orel, V., Rosypal, S., & Soudek, D. ([1965?]). Genetika: stálá výstava genetiky v Moravském muzeu v Brně… otevřená při 100. výročí zveřejnění Mendelovy klasické práce „Pokusy s rostlinnými hybridy“. Moravské muzeum.
Osmý ročník multižánrového Mendel festivalu, který se každý rok koná na oslavu odkazu zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, se letos uskuteční 16. – 23. července. Akce nabídne bohatý hudební program, kterému vévodí koncert světoznámé francouzské skupiny Gipsy Kings. Součástí festivalu jsou populárně-vědecké přednášky v nově obnoveném Mendelově skleníku a doprovodný program pro rodiny s dětmi. Vstup na festival je i letos zdarma.
Při příležitosti výročí úmrtí Gregora Johanna Mendela 6. ledna se zástupci Jihomoravského kraje, statutárního města Brna a dalších významných institucí připojili k augustiniánské komunitě a uctili Mendelovu památku položením věnců a krátkou modlitbou u jeho hrobu.
Místo, kde Gregor Johann Mendel křížil rostliny hrachu, aby později odhalil zákony dědičnosti, znovu ožilo. V sobotu byl slavnostně otevřen obnovený Mendelův skleník, který bude sloužit jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.
