Ačkoliv se o Mendelovi hovoří především jako o přírodovědci a zakladateli genetiky, jeho pole působnosti bylo mnohem širší. Dalším z oborů, v němž vynikal, byla meteorologie. Se zápalem a pečlivostí se jí věnoval notnou část života. Stal se také zakládajícím členem Rakouské meteorologické společnosti a zasadil se o budování meteorologických stanic a získal prvenství v popisu tornáda. Zároveň se snažil dát své činnosti další rozměr, neboť hledal možnosti, jak skrze svá pozorování pomáhat lidem.
První zájem o meteorologii projevil Mendel už při studiích na gymnáziu v Opavě. Počátky hlubšího zájmu lze nalézt v roce 1850, kdy Mendel studoval na vysoké škole ve Vídni. Zde se ve své klauzurní práci věnoval právě tématu meteorologie. Konkrétně ho zajímala problematika vzniku větru a s ním spojených jevů. U zkoušek sice neuspěl, nemohla za to ale práce z fyziky, která byla hodnocena velmi kladně, ale paradoxně práce z přírodopisu. Během studií však získal podněty a motivaci pro meteorologická pozorování, kterým se poté věnoval až do konce svého života.
Po návratu ze studií se Mendel zařadil do tehdejších meteorologických aktivit v Brně a pozorování samostatně vykonával od roku 1857. Pro měření využíval psychrometr, tlakoměr, srážkoměr a maximální i minimální teploměr. Kromě základních měření ho zajímala také hladina podzemní vody v klášterní studni, což nebylo v té době obvyklé měření. Mendela však zaujaly Pettenkoferovy studie, které naznačovaly souvislost mezi šířením epidemií a stavem podzemní vody. Svou činností se tak Mendelovi podařilo zasáhnout do oborů, kterými se v současnosti zabývají i tři úseky Českého hydrometeorologického ústavu. Konkrétně se jedná o hydrologii, meteorologii s klimatologií a o úsek spojený se zkoumáním kvality ovzduší. Mendela lze tedy po právu považovat za jednoho z nejvýznamnějších moravských hydrometeorologických pozorovatelů.
Mendel se při svých pozorováních zaměřoval také na mimořádné meteorologické úkazy. Popsal tak větrnou smršť, která se prohnala Brnem v roce 1870, přičemž jeho detailní poznámky jsou prvním popisem tornáda na světě. Mendel se o této události rozepsal ve svých zápiscích následovně:
Dne 13. října 1870 měli jsme v Brně příležitost pozorovat velmi vzácný jev, větrnou smršť neboli trombu a současně jsme se mohli přesvědčit o škodách, které tento zlomyslný povětroň může způsobit. Jakkoli impozantním se může toto hřmotné drama jevit z určité vzdálenosti, tak nebezpečným a nepříjemným se stává pro všechny, kdož s ním přijdou do bezprostředního styku. To poslední mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť větrná smršť z 13. října se přehnala nad mým bytem v klášterní prelatuře na Starém Brně, a mohu děkovat jen šťastné náhodě, že jsem to odnesl pouhým leknutím.
Mendel kromě klasických měření sledoval také množství ozonu v ovzduší a později sledoval i extrémní teploty na pokusné ploše. Už tehdy upozorňoval na rozdíly v teplotách v zastavěných a nezastavěných oblastech, čemu dnes říkáme tepelné ostrovy města. To, že meteorologie nebyla jen jeho koníčkem dokazuje mimo jiné i skutečnost, že se v roce 1865 stal zakládajícím členem Rakouské meteorologické společnosti. Dále se významně angažoval při budování meteorologické sítě na Moravě a ve Slezsku. Snažil se také zpřístupnit předpovědi počasí zemědělcům a vytvářel pro ně systém varující před bouřemi.
V roce 1878 předal významný meteorolog a lékař Pavel Olexík kvůli vážné chorobě Mendelovi své pozorovací nástroje i povinnost zasílat data tehdejšímu císařsko-královskému Centrálnímu ústavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni. Mendel již tehdy působil jako opat a téhož roku založil v areálu Augustiniánského opatství a farnosti na Starém Brně i meteorologickou stanici.
Ačkoliv Mendelova záliba v meteorologickém pozorování není dnes tou nejznámější, byla to činnost, od které ho nedokázala odradit ani vleklá nemoc. V Mendelově meteorologickém deníku nalezneme zápisky z konce prosince 1883, na kterých je patrný roztřesený rukopis při zapisování hodnot tlaku. Ze zápisků na lístcích diktoval Mendel teplotní údaje ještě i osudného 6. ledna, kdy zemřel. Věnoval se tak až do posledních chvil tomu, co měl rád – svým milovaným vědám.
Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Mendel a bioklimatologie. Brno, 3. – 5. 9. 2014, ISBN 978-80-210-6983-1 https://doi.org/10.1002/mgg3.199
KLEIN, Jan, Norman M. KLEIN, Paul KLEIN a Jiří KUBÁT. Osamělost skromného génia – Gregor Johann Mendel, Díl 1: Formativní roky. Brno: Moravské zemské muzeum, 2016. s. 303-304. ISBN 978-80-7028-465-0. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:112cb180-8954-11e8-9588-5ef3fc9bb22f
Veselý, E.: Památka na Gregora Mendela v archivu Hydro-meteorologického ústavu. Meteorol. Zpr., 18, 1965, č. 2, s. 28-29.
Osmý ročník multižánrového Mendel festivalu, který se každý rok koná na oslavu odkazu zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, se letos uskuteční 16. – 23. července. Akce nabídne bohatý hudební program, kterému vévodí koncert světoznámé francouzské skupiny Gipsy Kings. Součástí festivalu jsou populárně-vědecké přednášky v nově obnoveném Mendelově skleníku a doprovodný program pro rodiny s dětmi. Vstup na festival je i letos zdarma.
Při příležitosti výročí úmrtí Gregora Johanna Mendela 6. ledna se zástupci Jihomoravského kraje, statutárního města Brna a dalších významných institucí připojili k augustiniánské komunitě a uctili Mendelovu památku položením věnců a krátkou modlitbou u jeho hrobu.
Místo, kde Gregor Johann Mendel křížil rostliny hrachu, aby později odhalil zákony dědičnosti, znovu ožilo. V sobotu byl slavnostně otevřen obnovený Mendelův skleník, který bude sloužit jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.
