Gregor Johann Mendel neměl rozhodně malých ambicí, a to ani když se věnoval astronomii. Zaměřoval se na pozorování slunečních skvrn a snažil se prokázat jejich vliv na lokální počasí. Tyto předpoklady se sice ukázaly jako mylné, Mendel však díky svým pečlivým pozorováním položil v roce 1882 základy pro novou vědní disciplínu – kosmické počasí. I proto po něm vědci pojmenovali planetku Sluneční soustavy. Na biologovo jméno můžeme ve vesmíru dokonce narazit několikrát.
Ačkoliv se Gregor Johann Mendel věnoval řadě oborů, nesmazatelný otisk se mu podařilo zanechat i na poli astronomie. Po návratu z vysokoškolských studií se Mendel začal věnovat meteorologii, díky které se v sedmdesátých letech 19. století dostal právě k astronomii a pokusil se o jejich propojení. Zajímal ho totiž vliv slunečních skvrn na počasí, a to zejména na to lokální. Tato hypotéza se však ukázala jako mylná, přesto mu tato pozorování později zajistila uznání.
Mendelovi se totiž v roce 1882 podařilo najít souvislost mezi skupinou slunečních skvrn a rozsáhlou polární září, kterou bylo toho roku možné pozorovat jak v Evropě, tak i v Severní Americe. Mendel se tak založil, aniž by to dopředu zamýšlel, novou vědní disciplínu – kosmické počasí.
Zachovalou památkou na Mendelova astronomická bádání jsou knihy, které se dodnes nacházejí v Mendelově muzeu. Mendel z nich čerpal své poznatky o vesmíru a zapisoval si do nich údaje o měření spojených se Sluncem a Měsícem. Dle dochovaných zápisů je pravděpodobné, že Mendel svá astronomická pozorování prováděl od července roku 1878 do července 1883, tedy zhruba pět let. Ačkoliv se nezachovaly všechny jeho zápisy, je patrné že Mendel měl o astronomii opravdu živý zájem a věnoval se jí pečlivě a pravidelně.
Ve vesmíru najdeme jméno Mendel hned několikrát. Na Měsíci se nachází kráter o průměru 138 kilometrů, který nese jméno právě po tomto zakladateli genetiky. Krátet ale bohužel nemůžeme ze Země spatřit, protože leží na k nám odvrácené straně Měsíce. Mendelův kráter se nachází na okraji velké struktury Mendel-Rydberg, ta byla objevena zásluhou sondy Lunar Prospector až v roce 1998.
Mendelovo jméno nalezneme i na naší sousední planetě. Na Marsu se nachází druhý kráter pojmenovaný rovněž po slavném biologovi. Je sice menší, než ten na Měsíci (má průměr 79 kilometrů), nachází se však v zajímavé v oblasti Marsu zvané Terra Cimmeria.V těchto místech se podařilo nalézt stopy ukazující na skutečnost, že se zde dříve s velkou pravděpodobností nacházela tekoucí voda. Vědci se také domnívají, že právě tato oblast je vůbec nejpříhodnější pro hledání stop vedoucích k výskytu života.
Do třetice nese jméno legendárního biologa také planetka Sluneční soustavy nacházející se mezi Marsem a Jupiterem. Za toto pojmenování vděčíme jejímu objeviteli Antonínu Mrkosovi, který ji poprvé zpozoroval v únoru 1980 v observatoři Kleť nacházející se v jižních Čechách. Oběh planetky Mendel kolem Slunce trvá čtyři roky a čtyři měsíce. Zajímavou náhodou je také fakt, že planetka svou velikostí odpovídá rozloze města Brna.
Naproti tomu hold Mendelově meteorologické činnosti vzdali čeští výzkumníci z Masarykovy univerzity, když v roce 2004 postavili na Antarktidě polární stanici nesoucí právě vědcovo jméno.
Zdroje:
Hvězdárna Brno. Retrieved March 14, 2021, from https://www.hvezdarna.cz/?p=8518
Mendel pozorovatel Slunce. Říše hvězd. (1965) (Vol. 1965). Orbis.
Osmý ročník multižánrového Mendel festivalu, který se každý rok koná na oslavu odkazu zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, se letos uskuteční 16. – 23. července. Akce nabídne bohatý hudební program, kterému vévodí koncert světoznámé francouzské skupiny Gipsy Kings. Součástí festivalu jsou populárně-vědecké přednášky v nově obnoveném Mendelově skleníku a doprovodný program pro rodiny s dětmi. Vstup na festival je i letos zdarma.
Při příležitosti výročí úmrtí Gregora Johanna Mendela 6. ledna se zástupci Jihomoravského kraje, statutárního města Brna a dalších významných institucí připojili k augustiniánské komunitě a uctili Mendelovu památku položením věnců a krátkou modlitbou u jeho hrobu.
Místo, kde Gregor Johann Mendel křížil rostliny hrachu, aby později odhalil zákony dědičnosti, znovu ožilo. V sobotu byl slavnostně otevřen obnovený Mendelův skleník, který bude sloužit jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.
