Aktuality

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Gotická bazilika na Starém Brně započala svou historii v první polovině čtrnáctého století. V roce 1323 založila královna Eliška Rejčka řád cisterciaček a tentýž rok započala stavba kostela. Historie tohoto místa však sahá ještě hlouběji do minulosti.

Co bylo před bazilikou?

Archeologické výzkumy dokazují, že někdy kolem roku 1000 na místě dnešní baziliky stávala rotunda. Ta byla ve dvanáctém století nahrazena románskou stavbou se čtvercovou apsidou. O té se v písemnostech poprvé dozvídáme v roce 1210, kde je stavba uváděna jako kostel Panny Marie na Starém Brně. Návštěvníci Festivalu Mendel však budou mít možnost do dnes již neexistující rotundy nahlédnout díky moderní technologii virtuální reality. Na začátku třináctého století potom tuto stavbu nahradil chrám v gotickém stylu.

Eliška Rejčka a cisterciačky

Roku 1323 vstupuje do historie kláštera významná osobnost. 15. května tu Eliška Rejčka zakládá klášter cisterciaček, jehož spoluzakladatelem byl i tehdejší král Jan Lucemburský. Téhož roku započala stavba nového kostela, který měl nahradit původní kapli Panny Marie, která byla využívána jako klášterní špitál a byl tak potřeba prostor pro bohoslužby. Špitální kostel byl vysvěcen svaté Anně a nový chrám se stal Chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Stavba chrámu započala roku 1323 a trvala celých devět let. Do ještě nedokončeného chrámu byl v roce 1329 pohřben Jindřich z Lipé, dlouholetý druh Elišky Rejčky. Ta se do kláštera nastěhovala natrvalo v roce 1332. Do své smrti v roce 1335 se věnovala především charitativním činnostem a sbírala také svaté ostatky. Její hrob je označen písmenem E s korunkou a je umístěn uprostřed baziliky v místě, kde se protínají její dvě lodě.

Gotický chrám je postaven na základech trojlodního chrámu, na východní straně, která je orientovaná do dnešní Pekařské ulice je zakončena trojlistým závěrem. Dvě lodě, které stavbu tvoří, na sebe kolmo navazují a z ptačího pohledu tak vytvářejí tvar kříže. Typicky gotické je použití křížové klenby v interiéru. Jedním ze zapamatovatelných prvků baziliky je také použití neomítnutých režných cihel, jimiž se nejspíš stavitelé nechali inspirovat v Německu a Slezsku.

Bazilika v průběhu věků

Bohatá brněnská historie je znát uvnitř i zvenku baziliky. V patnáctém století byl klášter dvakrát poničen, nejprve v roce 1428 husity a ještě větší újmu utrpěl v roce 1467, když byla v Brně vojska Jiřího z Poděbrad. V roce 1483 došlo k novému vysvěcení chrámu. V sedmnáctém století bazilika musela odolávat švédskému obléhání a po skončení třicetileté války vybudovaly cisterciačky nový klášter, který byl postaven tak, aby k chrámu přiléhal a dalo se tak z dormitáře vstupovat na kůr.

V osmnáctém století byl chrám značně barokizován, z venku jsou tyto úpravy nejlépe vidět na barokní zvonici, nejvyšší částí chrámu. Barokní přestavbu interiéru a dostavbu části kláštera vedl architekt Mořic Grimm. Sochařskou výzdobu navrhl brněnský sochař Ondřej Schwiegel, jehož práci můžeme najít v kostelích po celém Brně. Jeho dílem jsou boční oltáře u pilířů mezi hlavní lodí a bočními kaplemi stejně jako úprava kněžiště a malý kůr. Dále postavil kazatelnu kolem pilíře, na jejímž schodišti jsou řezané reliéfy zobrazující návrat Židů z egyptského zajetí a v neposlední řadě úprava dnešní kaple Pražského Jezulátka a oltář Panny Marie Bolestné. Socha, která dnes v oltáři stojí je také Schwiegelovým dílem, ale dokončena byla až po odchodu cisterciaček v roce 1742, kdy byl jejich řád zrušen Josefem II. Na jeho příkaz se do kláštera nastěhovali augustiniáni, kteří v klášteře působí dodnes. 

Stěhování Augustiniánů

Augustiniáni dříve sídlili v klášteře při kostelu sv. Tomáše na Moravském náměstí, v prostorách dnešního Místodržitelského paláce. Josef II. však chtěl tyto prostory využít pro účely státu a tak nařídil augustiniánům přesídlení do kláštera po cisterciačkách. Do chrámu se tak společně s augustiniány dostal oltář Panny Marie Svatotomské, který měli původně v kapli kostela sv. Tomáše. 

Od nastěhování augustiniánů prošel úpravami areál kláštera i samotný chrám. Koncem osmnáctého století na návrh Jana Amona vznikly nové sakristie přepažením arkád mezi hlavní a boční lodí, přestavěn byl i kůr. Koncem století devatenáctého byl v novogotickém stylu přestavěn jižní vstupní portál, za jehož návrhem stojí významný moravský architekt August Prokop. Mezi jeho díla v Brně patří novogotická tělocvična pod Špilberkem nebo přestavba Katedrály sv. Petra a Pavla. 

Významným milníkem je pro historii augustiniánského kláštera rok 1987. Papež Jan Pavel II. udělil chrámu titul „Basilica Minor“. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie se tak stala teprve třetí bazilikou na Moravě. 

Základy původní rotundy a kostela Panny Marie

Aktuality